John Fitzgerald Kennedy zemřel před 50lety

22. 11. 1963 v Dallasu, ve státě Texas byl J. F. Kennedy zastřelen.  Včera vzpomněl tuto světovou událost Donau Kurier s titulkem „ Americké nepřekonané trauma“ a od začátku listopadu uvádějí německé TV programy různé dokumenty s J.F.Kennedym. V červnu stejného roku vystoupil J.F. Kennedy v Berlíně, kde ho tenkrát přivítalo téměř půl milionu lidí a zde on pronesl, pro němce také nezapomenutelnou větu…

Dnes, kdy si může každý najít na internetu záznamy osudného dne 22. listopadu a následné dny a měsíce vyšetřování minutu po minutě, dnes kdy internet vyplivne za minutu všechny detaily života J.F.K. a komplet celého kennedyovského klanu si já kladu OTÁZKY.

Byla jsem malá, ale dodnes si vzpomínám nato, že moje maminka měla fotografii J.F.Kennedyho. Cítila jsem, že i pro obyčejnou ženu v socialistickém Československu je vzdálený Američan idolem. Pravděpodobně víc idolem charismatického muže než idolem prezidenta či politika. O politiku se nezajímala. Dodnes cítím ten smutek, který nastal, když i Československá média otiskla zprávu o atentátu a tehdejší prezident Antonín Novotný vyjádřil soustrast novému americkému prezidentovi.

Otázkou je kolik toho moje maminka, zavřená za železnou oponou věděla o americkém prezidentovi a jakým způsobem získala nějaké informace. Je až úsměvné, pomyslet si dnes, že v té době měl málokdo pevnou telefonickou linku a televizor. Těžko něco takového vysvětlit dnešní mládeži, která je tak technologicky vybavená. Vše má však dvě strany mince, ale o tom snad někdy jindy. Do těchto úvah se hodí jeden citát tohoto muže, ke kterému se váže zmíněné výročí.

„Problémy světa nemohou vyřešit skeptikové a cynici, jejichž obzory jsou omezené viditelnou realitou. Potřebujeme muže a ženy, kteří dokážou snít o věcech, které nikdy nebyly…“

Další otázky mne napadaly při zhlédnutí autentických záběrů těsně před smrtí  J.F.Kennedyho. Člověk se chytá za hlavu, jak mohl před padesáti lety jet americký prezident, populární a důležitá osoba pro celý svět, v otevřené limusině s tak nedostatečnou ochranou? V tom stejném pořadu vysílaném německou televizí byla i nastíněná otázka jak dlouho by vážně nemocný prezident J. F. Kennedy žil, kdyby nebyl zastřelen Lee Harvey Oswaldem.  Ale takových „kdyby“ by bylo.  Dokonce vyšla k 50.výročí smrti kniha na téma „co by kdyby…“ Autor má iniciály J.G.

Co mne však nakonec při těchto vzpomínkách a nezodpovězených otázkách napadá? 

Existuje dnes na světě člověk, politik, neřku-li prezident, který by se mohl se svým charisma a popularitou srovnat s Johnem Fitzgeraldem Kennedy?

OTÁZKA pro čtenáře: jak na vás působí vzpomínka na JFK?