pondělí 9. listopadu 2015

Návod na život 

  1. Když se ti něco líbí – řekni to.  2. Když se ti něco nelíbí – řekni to.  3. Když se ti po někom stýská – řekni mu to.  4. Když něčemu nerozumíš, zeptej se.  5. Když se chceš s někým setkat, pozvi ho.  6. Když něco chceš, popros.  7. Nikdy se nehádej.  8. Chceš-li, aby ti porozuměli, vysvětluj.  9. Když ses provinil, řekni to rovnou a nehledej výmluvy.10. Mysli vždy na to, že každý má svou pravdu – a ta se nemusí vždycky           shodovat s tvou vlastní.11. Nestýkej se se špatnými lidmi.12. Nejdůležitější v životě je láska. Všechno ostatní jsou zbytečnosti.

 …jak prosté milý Watsone 

středa 4. listopadu 2015

Znáte tuto STORY?



Budu vám vyprávět příběh, který zní v zemích českých tak trošku jako z jiné planety a přece je doslova a do písmene pravdivý.
Představte si manželský pár, ona 64 a on o tři roky starší. Žijí v dvougeneračním domě, který postavili její rodiče. Dnes žije už jen matka, 92 letá, štíhlá žena s pokročilou demencí.  Hlavní personou v domě je paní Rita, sice je již v důchodu, ale 3x týdně chodí do práce pomáhat coby účetní. Rita je jedináček a tak se o dům, který postavili rodiče- oba pracovali celý život jako dělníci, nemusí s nikým dělit. Ale stejně tak se nemůže podělit ani o starosti se stárnoucími rodiči, posledních pět let již "jen" péče o maminku. Dům má dva samostatné byty, obytné podkroví a technické zázemí ve sklepě.
Manželé rádi cestují a Rita pak z poznávací dovolené vytvoří krásnou vzpomínkovou fotoknihu. Má jich už pěknou řádku. A teď přijde to nejdůležitější. Aby maminka, paní Ewa, mohla usínat a probouzet se ve své posteli, aby mohla přes den být ve známém prostředí a „mladí“ mohli odjet, je potřeba najít někoho, kdo babičku ohlídá, kdo ji uvaří, připraví čisté oblečení a poskytne ji milou společnost. Rita už ví jak na to, má své zkušenosti. Vyzkoušeli i profesionální péči v rezidenci pro seniory, ale Ewi se tam vůbec necítila dobře. Takže dnes už jen to co funguje- pečovatelka na 24 hodin/den do domu.
Přijela jsem ze 700 km vzdáleného města, do sousedního státu, do velkoměsta s mrakodrapy, kde mne u autobusu čekala Rita s manželem, a odvezli mne do domu. Dva seznamovací dny uběhly jako voda /kde je v okolí obchod, co je v domě, co Ewi ráda jí, kde má prádlo, kde najdu kotel a pojistky-kdyby vypadl proud, co jsou mé povinnosti a dalších x důležitých informací/ Kolikrát jsem slyšela: „Na co máš chuť, co tu najdeš k jídlu i k pití, si vezmi. Co budeš vařit- je  tvoje volba, naše babi jí všechno…“ V neděli jsem vyfotila Ritu, Otto a další dvojici před domem, když nastupovali do taxi. A tak vzniklo první foto do nové fotoknihy z poznávací dovolené v Africe. 
Jo, je to tak, známe se cca 60 hodin a oni mne v naprostém klidu opustili a zanechali ve svém domě s Ewi. Nyní mám k dispozici nejen můj pokoj v podkroví, ale celý byt Rity, jejích kuchyni, jejich zásoby- a že jich je tu asi na rok života, jejich peníze na hospodaření, auto či kolo na nákupy… Zkrátka a dobře důvěřují zcela neznámé ženě, že jim ohlídá nejen babičku, ale celý majetek a věří, že až se vrátí,  bude vše v naprostém pořádku.
Ano, jejich dovolená se prodražila o moji výplatu a náhrady za cestování, o poplatek agentuře. ALE.. Věří, že si užijí 7 dnů a 7 nocí pohádkové dovolené, vyčistí si hlavu a pak dalšího půl roku, do další dovolené, se zase budou s láskou každodenně starat o maminku. A co Ewi? První dny jsem musela opakovaně odpovídat na stejný okruh otázek, tak jak to u starých lidí s demencí bývá: kde je Rita, kdo jsem já, odkud pocházím - aha „Tšešaj“, můj muž pocházel z „Noje Bystric“, myšleno Nová Bystřice v J.Čechách. Ale rychle jsme si na sebe zvykly, prohlídly stará alba, poseděly u TV, společně četly noviny a časopisy. A nyní spokojeně čekáme příjezdu Rity a jejího manžela. 
A já? Není to moje první zkušenost a tak  přemýšlím, proč mají rodiny v Čechách o tolik menší důvěru v tyto služby než je tomu v sousedním Německu. Nebo? Že by to nebylo jen o důvěře….? 

neděle 1. listopadu 2015

TIP
KDO rád cestuje, kdo se nechá inspirovat a nebo alespoň si rád přečte zajímavosti z míst, která nikdy nenavštíví,

doporučuji alespoň navštívit blog cestovatelky Katky

http://www.katkacestuje.cz/

A co já? Kde se právě nacházím? Kdo pozná fotku z města, kterému se také říká Bankfurt?


Ne, nestal se ze mne bankovní úředník a tyto mrakodrapy jsem viděla zatím "jen z rychlíku" a pak poodjela do nové rodiny asi 20km od centra.
Takže z mého okna i po cestě na kole koukám do přírody a pozoruji zlatý podzim ve spolkové zemi Hesen. Přeji krásný měsíc LISTOPAD.