B R N O

je nejen zlatá loď, ale 12.NEJ město z pohledu kvality života v Evropě a 40. na světě

http://www.numbeo.com/quality-of-life/rankings.jsp

Pachatel/ka/ se vrátila na místo činu

Pohlednice z OBERSTDORF

konkrétně do oblasti Allgäu. 

Kdo si proklikne červená písmenka dozví se více :-)

Mnozí turisté se do Oberstdorfu vrací v létě i v zimě a rádi by tu našli vše na svém místě, tak jak si to uložili do své paměti. Je tu vše i v létě 2016 jak má být? Alpy "stojí" na svém místě a jejich nebetyčnou krásu vidíš z každého místa; od nádraží i od pošty, z kavárny i z pekárny,  voda teče ve svém korytě, dřevěné tradiční stavby jsou víc a víc obrostlé zdobnou květenou, alpský kolorit zdá se být neměnný.

A přece jsem tu ve srovnání s loňskem zaznamenala jisté změny. Nejezdí lanovka na Nebelhorn. Technická porucha. Holt, nic není věčné... A když nejezdí lanovka, která když je v provozu takřka líže střechu "našeho" domu, tak před našimi okny kvete sice růže květ /dokonce keř je starý 65 let!!!/, ale nepřistávají rogalisté ani solo ani v tandemu. Nemají se jak dostat na horu a ne každému se chce zu Fuß. Takže je tu mnohem větší klid. Neslyším lanovku a neslyším svištět vzduchem křídla. A k tomu jsem letos objevila další klidné místo a to Appachkapelle z roku 1493. Jak mě uvnitř kapličky brní obě ruce, to jsem ještě nezažila! A co teprve jízda na kole údolím, které je ještě i ve 20 hodin zalité zapadajícím sluncem, louky voní a krávy a býci zahájili svůj koncert na plechové nástroje. To se ale nedá popsat.

Appachkapelle z roku 1493

Kapelle Maria Loretto 1657

Dnes jsme byli s klientem na návštěvě v sousedním Rakousku, což není žádný div, neb ujedeš pět- šest kilometru a jsi vedle. My však ujeli 30. I loni jsme se vydali také v pondělí na Waldenminger Horn, takže máme srovnání. Dnes jsem však koukala o kolik stovek víc lidí čekalo na lanovku a kolik lidí brouzdá po místních vrcholcích. Jak jsme tak seděli na konečné lanovky na kafíčku a já pozorovala průvod všech generací / a to děti v Bayern teprve na letní prázdniny čekají/, nemohla jsem se ubránit dvěma postřehům. Za prvé, že všude, nejen tu, potkávám veliké množství německých a rakouských "vandrujících" seniorů, kteří jsou opravdu dobře vybaveni obuví, nordic walking hole a všemu co k horské turistice patří; jinde jsou to cyklisté nebo pěší. Nechci se pouštět do porovnání, ale mám pocit, že naši sousedé v seniorském věku jsou přece jen trošku víc aktivnější.

A za druhé, to je však jen má domněnka, hodně lidí asi letos zůstalo ve své vlasti, max. kousek vedle a neodletěli do vzdálenějších a méně bezpečných destinací... Alespoň tady v n.v. 2000m to tak vypadalo :-)

A protože jsem již loni o tomto nejjižnějším koutu Bavorska něco málo napsala

přidávám letos krom pár postřehů jen nové fotky.

Louky plné jitrocele pro kvalitní mléko krav. Nad našim domem

Pokus o selfie

s pokorou před horou a květenou poklekni...