pondělí 9. listopadu 2015

Návod na život 

  1. Když se ti něco líbí – řekni to.  2. Když se ti něco nelíbí – řekni to.  3. Když se ti po někom stýská – řekni mu to.  4. Když něčemu nerozumíš, zeptej se.  5. Když se chceš s někým setkat, pozvi ho.  6. Když něco chceš, popros.  7. Nikdy se nehádej.  8. Chceš-li, aby ti porozuměli, vysvětluj.  9. Když ses provinil, řekni to rovnou a nehledej výmluvy.10. Mysli vždy na to, že každý má svou pravdu – a ta se nemusí vždycky           shodovat s tvou vlastní.11. Nestýkej se se špatnými lidmi.12. Nejdůležitější v životě je láska. Všechno ostatní jsou zbytečnosti.

 …jak prosté milý Watsone 

středa 4. listopadu 2015

Znáte tuto STORY?



Budu vám vyprávět příběh, který zní v zemích českých tak trošku jako z jiné planety a přece je doslova a do písmene pravdivý.
Představte si manželský pár, ona 64 a on o tři roky starší. Žijí v dvougeneračním domě, který postavili její rodiče. Dnes žije už jen matka, 92 letá, štíhlá žena s pokročilou demencí.  Hlavní personou v domě je paní Rita, sice je již v důchodu, ale 3x týdně chodí do práce pomáhat coby účetní. Rita je jedináček a tak se o dům, který postavili rodiče- oba pracovali celý život jako dělníci, nemusí s nikým dělit. Ale stejně tak se nemůže podělit ani o starosti se stárnoucími rodiči, posledních pět let již "jen" péče o maminku. Dům má dva samostatné byty, obytné podkroví a technické zázemí ve sklepě.
Manželé rádi cestují a Rita pak z poznávací dovolené vytvoří krásnou vzpomínkovou fotoknihu. Má jich už pěknou řádku. A teď přijde to nejdůležitější. Aby maminka, paní Ewa, mohla usínat a probouzet se ve své posteli, aby mohla přes den být ve známém prostředí a „mladí“ mohli odjet, je potřeba najít někoho, kdo babičku ohlídá, kdo ji uvaří, připraví čisté oblečení a poskytne ji milou společnost. Rita už ví jak na to, má své zkušenosti. Vyzkoušeli i profesionální péči v rezidenci pro seniory, ale Ewi se tam vůbec necítila dobře. Takže dnes už jen to co funguje- pečovatelka na 24 hodin/den do domu.
Přijela jsem ze 700 km vzdáleného města, do sousedního státu, do velkoměsta s mrakodrapy, kde mne u autobusu čekala Rita s manželem, a odvezli mne do domu. Dva seznamovací dny uběhly jako voda /kde je v okolí obchod, co je v domě, co Ewi ráda jí, kde má prádlo, kde najdu kotel a pojistky-kdyby vypadl proud, co jsou mé povinnosti a dalších x důležitých informací/ Kolikrát jsem slyšela: „Na co máš chuť, co tu najdeš k jídlu i k pití, si vezmi. Co budeš vařit- je  tvoje volba, naše babi jí všechno…“ V neděli jsem vyfotila Ritu, Otto a další dvojici před domem, když nastupovali do taxi. A tak vzniklo první foto do nové fotoknihy z poznávací dovolené v Africe. 
Jo, je to tak, známe se cca 60 hodin a oni mne v naprostém klidu opustili a zanechali ve svém domě s Ewi. Nyní mám k dispozici nejen můj pokoj v podkroví, ale celý byt Rity, jejích kuchyni, jejich zásoby- a že jich je tu asi na rok života, jejich peníze na hospodaření, auto či kolo na nákupy… Zkrátka a dobře důvěřují zcela neznámé ženě, že jim ohlídá nejen babičku, ale celý majetek a věří, že až se vrátí,  bude vše v naprostém pořádku.
Ano, jejich dovolená se prodražila o moji výplatu a náhrady za cestování, o poplatek agentuře. ALE.. Věří, že si užijí 7 dnů a 7 nocí pohádkové dovolené, vyčistí si hlavu a pak dalšího půl roku, do další dovolené, se zase budou s láskou každodenně starat o maminku. A co Ewi? První dny jsem musela opakovaně odpovídat na stejný okruh otázek, tak jak to u starých lidí s demencí bývá: kde je Rita, kdo jsem já, odkud pocházím - aha „Tšešaj“, můj muž pocházel z „Noje Bystric“, myšleno Nová Bystřice v J.Čechách. Ale rychle jsme si na sebe zvykly, prohlídly stará alba, poseděly u TV, společně četly noviny a časopisy. A nyní spokojeně čekáme příjezdu Rity a jejího manžela. 
A já? Není to moje první zkušenost a tak  přemýšlím, proč mají rodiny v Čechách o tolik menší důvěru v tyto služby než je tomu v sousedním Německu. Nebo? Že by to nebylo jen o důvěře….? 

neděle 1. listopadu 2015

TIP
KDO rád cestuje, kdo se nechá inspirovat a nebo alespoň si rád přečte zajímavosti z míst, která nikdy nenavštíví,

doporučuji alespoň navštívit blog cestovatelky Katky

http://www.katkacestuje.cz/

A co já? Kde se právě nacházím? Kdo pozná fotku z města, kterému se také říká Bankfurt?


Ne, nestal se ze mne bankovní úředník a tyto mrakodrapy jsem viděla zatím "jen z rychlíku" a pak poodjela do nové rodiny asi 20km od centra.
Takže z mého okna i po cestě na kole koukám do přírody a pozoruji zlatý podzim ve spolkové zemi Hesen. Přeji krásný měsíc LISTOPAD.

úterý 20. října 2015

POHREJ 

si s FOTKOU

http://www.loonapix.com/cz/

Náhodou jsem našla stránky, kde si můžeš dát foto do rámečku či si jinak s fotkou pohrát.... Viel Spaß

pátek 28. srpna 2015

Co si odvážím z německého města 

Neu ULM?

RECEPT na třešňový koláč BEZ MOUKY /od paní Ruppert z Neu Ulm/

140 g práškového cukru, 140 g másla, špetka soli, 4 vejce /zvlášť žloutky a z bílků sníh/, 4 polévkové lžíce strouhanky, 80 g čokolády, buď nastrouhané a nebo již koupené hoblinky, 140 g strouhaných mandlí, 600 g třešní nebo višní, vypeckovaných /asi nejlépe ze sklenice.

Připravíme si pečící formu, do které  vložíme pečící papír a nebo ji řádně vymažeme a vysypeme strouhankou.
Pozn. TŘEŠNĚ  NECHEJ DOBŘE OKAPAT. MOHOU SE OCHUTIT ALKOHOLEM A NECHAT JEJ NATÁHNOUT.

Cukr, máslo a žloutky a špetku soli krásně vyšleháme elektrickým šlehačem /cca 10-15 minut/ v krásnou hustou hmotu. 
Připravíme si z bílků pevný sníh.
Strouhanku, čokoládu a mandle přisypeme do základu a dobře promísíme, nakonec přidáme sníh.
Nalijeme těsto do formy /nebo na plech/ a na povrch hustě rozmístíme okapané, navoněné třešně.
Troubu máme rozehřátou na 200° a pečeme po dobu cca 35-40 min /propečené těsto vyzkoušíme špejlí/
Tento koláč je dobré nechat  1-3 dny v chladničce naležet. Podáváme posypaný cukrem a s kopečkem šlehačky.
Dobrou chuť 

středa 22. července 2015

O KONOPNÉM SEMÍNKU ještě jednou

Konopné semínko, amarant, goji,Chia, spirulina ....

štítek:
RECEPT, AKTIVNÍ ŽIVOT
Aneb co jsem už vyzkoušela...


neděle 19. července 2015


 Zapomeňte na kabelku a na lodičky

V německém lyžařské a turistickém středisku Oberstdorf potkáte lidičky všech věkových kategorií a 99,9 % bude mít na zádech batůžek, v ruce hole, na nohou pořádné boty a nebo jedou na kole. Na jihu Bavorska, těsně u rakouských hranic je nádherně. Momentálně jsem zde služebně, tak jen pár obrázků /některé jsou převzaté/. Věřím, že se později podělím i o zážitky turisty a připojím další foto a info :-) Tak jako z dnešního výletu /stále služebně.../ na Walmendingernhorn v Rakousku /Vorarlberg, což je z Oberstdorfu coby kamenem dohodil...Do dnešního dne jsem v době "služebního nasazení" absolvovala tři výlety. Jeden dechberoucí víc než druhý či třetí.



Obec je známá i díky můstkům pro skoky na lyžích Schattenbergschanze nacházejících se na úpatí horySchattenberg (1798 m), na nichž každoročně začíná slavné turné čtyř můstků


Kabinky lanovky na NEBELhorn vidím i z postele


Moorbad- přírodní koupaliště s léčivým bahnem

středa 1. července 2015

NEJvyšší od roku 1890

Nejvyšším kostelem světa se může chlubit německý ULM. 
Výška: úctyhodných 161,5 metru
Pro srovnání: brněnský mrakodrap AZ Tower má výšku 110 m a je vystavěn za pomocí nejmodernější technologie 21.století. Ke cti je fakt, že stavba netrvala tak dlouho jako gotická stavba Ulmské katedrály. Ta však zaujímá plochu jednoho fotbalového hřiště, je dlouhá 123 metrů a široká 48 metrů, v tomto ohledu je tedy menší než katedrála svatého Víta na Pražském hradě. Co ji činí výjimečnou, je výška hlavní věže – člověk musí překonat 768 schodů, aby se vyškrábal na vrchol. Odtud jej však čeká nádherný výhled na Bavorsko i na Alpy v čele s nejvyšší horou Německa – Zugspitze.
Označení katedrála je vlastně nesprávné, protože zde nikdy nesídlil žádný biskup. Základní kámen kostela byl položen již v roce 1377, výstavba tedy trvala více než půl tisíciletí. V současnosti chrám nespravují katolíci, nýbrž luteráni. Občané Ulmu totiž již v 16. století rozhodli v referendu o své konverzi k protestantům. 
Uvnitř kostela najdeme řadu významných uměleckých děl. V roce 1763 si na místní varhany zahrál Wolfgang Amadeus Mozart. V roce 1877 pak ulmská židovská kongregace, jejímž členem byl i jistý Hermann Einstein, v jehož rodině se o dva roky později narodí syn Albert, darovala kostelu prostředky na vytesání sochy biblického proroka Jeremiáše.
Točité schodiště
Za 5,-Eu vás turniket pustí za starobylé dveře a pak už je před vámi jen a jen úzké točité kamenné schodiště. Na věž se stoupá ve třech etapách, celá věž je „díravá“ takže máte možnost koukat, jak vysoko již jste. Denní světlo v úzkém schodišti je důležité pro bezpečné našlapování. Poslední etapa výstupu je nejzajímavější.  Věž se prudce zužuje a člověk vystoupá přes 768 schodů až do výšky 143 metrů. A protože nahoře je velmi malý prostor a všichni se chtějí pokochat pohledy daleko do kraje, musíte za chvíli sebrat všechnu sílu i odvahu a po prudkých stále se točících schodek sestoupit opět 768 schodů dolů zpět do kostela. Přiznávám se, že ještě třetí den cítím stehenní svaly. Ale stálo to za to!












pátek 26. června 2015

Být andělským milionářem

A jde to!!! Být andělským milonářem...

Tento článek vyšel v Novinkach.cz 
Již dříve jsem o jednom z mladých milionářů, kteří se nebojí uvádět své nápady do praxe četla.
Má můj obdiv. Přinejmenším za to, jaký dává příklad svým dětem a okolí.  Valná většina lidí si myslí, že svět je jen a jen zkaženej. Já se snažím upínat svoji pozornost k pozitivním informacím, které mění svět k lepšímu. Jeden příklad za spoustu dalších:
http://www.novinky.cz/zena/styl/372544-vydelal-miliony-ted-je-rozdava.html

pátek 19. června 2015

Ještě něco od Alberta pro chytré hlavičky.
Údajně tuto HÁDANKU rozlouskne jen 2% populace...
A co ty?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Einsteinova_h%C3%A1danka

čtvrtek 18. června 2015

ULM - německé město, rodiště Alberta Einsteina 

 Přečti si dopis, který tento vědec napsal své dceři

Ulm je německé univerzitní město ve spolkové zemi Bádensko-Württenbersko v těsné hranici s Bavorskem. Mezi těmito zeměmi teče řeka Dunaj a na jeho Bavorském břehu je Neu Ulm a tam někde se právě teď nacházím. Ulm je znám univerzitou a Dómem, s NEJvyšší kostelní věží na světě /161,5 m/
Nic není náhoda, zrovinka dnes jsem si přečetla dopis vědce Alberta Einsteina, rodáka z města ULM, který napsal velmi dávno své dceři. Je jeho obsah dnes aktuální? Možná víc než kdy jindy...
Věřím, že bude autor za šíření článku rád :-)
Autorem článku je http://richardmasek.blog.idnes.cz/
Dopis Alberta Einsteina své dceři.
Koncem roku 1980 Lieserl, dcera slavného génia věnovala 1400 dopisů, psaných Albertem Einsteinem, Hebrejské univerzitě s příkazem nepublikovat je, dokud neuběhne dvacet let od její smrti. Toto je překlad jednoho z nich.

Dopis pro Lieserl  Einstein:

„Když jsem navrhl teorii relativity, velmi málo lidí mě pochopilo a to, co odhalím a přinesu lidstvu teď rovněž koliduje  s nepochopením a s předsudky světa.Žádám tě, abys chránila dopisy, jak dlouho bude nutné. Roky, dekády, dokud se společnost nevyvine na takovou úroveň, aby akceptovala to, co vysvětluji níže.Existuje extrémně mocná síla, pro kterou zatím věda neobjevila formální vysvětlení. Je to síla, která zahrnuje a řídí všechny ostatní síly a dokonce je obsažena ve všech fenoménech, které operují ve vesmíru, ale přesto jsme ji nedokázali identifikovat. Tato univerzální síla je láska.Když vědci hledali sjednocující teorii vesmíru, zapomněli na nejmocnější, nespatřenou sílu. Láska je světlo, které osvětluje ty, co ho dávají a dostávají. Láska je gravitace, protože způsobuje, že jsou někteří lidé přitahováni k ostatním. Láska je síla, protože násobí to nejlepší, co je v nás a dovoluje lidstvu nevyčerpat se svým slepým sobectvím. Láska odkrývá a odhaluje. Pro lásku žijeme a umíráme. Láska je Bůh a Bůh je Láska. Tato síla vše vysvětluje a dává životu smysl. Je to proměnná, kterou jsme příliš dlouho ignorovali možná proto, že se lásky bojíme, jelikož je to jediná energie ve vesmíru, jíž se člověk nenaučil podřídit své vůli. Abych lásku učinil viditelnou, jednoduše jsem zaměnil hodnotu ve své nejslavnější rovnici. Pokud bychom namísto E = mc2 akceptovali, že energie k vyléčení světa může být získána skrze lásku násobenou čtvercem rychlosti světla, došli bychom k závěru, že láska je nejsilnější existující silou, protože nemá žádný limit.Po selhání lidstva ve snaze kontrolovat ostatní síly vesmíru, které se tak otočily proti nám, je velice urgentní, abychom sami sebe naplnili jiným druhem energie…Pokud chceme, aby náš  živočišný druh přežil, pokud chceme najít smysl života, pokud chceme zachránit svět a každou živou bytost, jež ho obývá, láska
je jedinou odpovědí.
 Možná zatím nejsme připraveni postavit bombu lásky, zařízení dost silné na zničení veškeré nenávisti, sobectví a chamtivosti, na zničení vlastností, které devastují planetu. Nicméně, každá individualita s sebou uvnitř nosí malý generátor lásky, jehož energie čeká na vypuštění do světa.Pokud se naučíme tuto vesmírnou energii dávat a dostávat, drahá Lieserl  potvrdíme tak, že láska zvítězí nad vším, je schopná přesáhnout všechno a nic, protože láska je kvintesencí (podstatou) života. Hluboce lituji své neschopnosti vyjádřit to, co je v mém srdci, jež pro tebe tiše bije po celý můj život. Možná je už pozdě se omlouvat ale, protože čas je relativní, potřebuji ti říci, že Tě miluji a díky tobě jsem dosáhl k ultimátní odpovědi!“ 

Tvůj otec,Albert Einstein 



úterý 26. května 2015

STODESET a víc

V úterý 26.května stránky idnes přinesly zprávu o tom, že ve věku 110 let zemřela nejstarší občanka České republiky. 

Ten stejný den přinesly Bonnské noviny General Anzeiger zprávu 
o nejstarší občance Spolkové republiky Německo, Margarete D. Žije, má 111 let a teprve druhým rokem užívá služeb Domova pro seniory, společně se svojí 81letou dcerou.
A další článek uvádí statistická čísla, jako například:
V České republice žilo k lednu 2015
1 143 stoletých a starších, respektive tolika lidem zmíněného věku Česká správa sociálníhozabezpečení v lednu vyplatila důchody. Je mezi nimi jen 189 mužů, žen je pětkrát tolik, přesně 954. Nejvíce jich žije v Praze a Jihomoravském kraji. 

Mám štěstí, že můj život obohacují devadesáti a viceletí senioři. Z každého jejich příběhu si mohu něco převzít jako vzor nebo naopak. A všem těm, kteří říkají: "já se důchodu nedožiji..." říkám:
A co když jo! 
A co když tu budeš třeba do devadesáti, do stodeseti? 
Můžeš teď ve svém životě něco změnit?
Stojí za to třeba "jen" začít pozitivně myslet?
...

neděle 26. dubna 2015

Jsi-li naštvaný, jeď do PODĚBRAD

Z Brna do Poděbrad se vypravila čtyři fešná děvčata. Cíl: i60 PÁRTY. 

Kdo nezná ten pocit obrovského zklamání, když vystoupí v Brně na hlavním nádraží tak asi ani neocení ten kouzelný pocit v Poděbradech. Vystoupaly jsme po schodech z nádražního podchodu a ocitly se v jarním království. Přivítala nás nejen milá dáma jménem Lidmila, ale také opojná jarní vůně. Všude, kam oko dohlédlo jarní květiny a upravená lázeňská kolonáda. Ubytování a služby odpovídaly cenové relaci, důležitá byla poloha v centru města a hlavně účastníci „zájezdu“. Páteční večer zahájila taneční skupina, jak jinak než z kategorie seniorů. Ale srdce plesalo, však jsme taky v Poděbradech. Pro mne bylo taneční vystoupení a hudební vložka, kterou nás potěšil 83letý kytarista, milým a láskyplným překvapením. Přednes ABECEDoidní povídky zahájila Helenka a nastavila takřka nedostižnou laťku. Umělecký zážitek z této kategorie byl ještě umocněn závěrečným vyznáním myšlence  i60 od Zuzanky. 
Sobotní ráno nás přivítalo sluníčko a nastal překrásný jarní den. Na procházku s naší perfektní průvodkyní Lidmilou nás vyrazilo asi dvacet. Krom zámku, muzea, kostelíčků, břehů Labe a kouzelného okolí Poděbrad jsme také neplánovaně navštívili elektrárnu. Řekla jsem si: „konečně se také pokochají chlapi“. A bylo co obdivovat. 
Smutné a zároveň naplněné bylo rozloučení.  Museli jsme s mojí kamarádkou odjet zpět do Brna ještě v sobotu. ALE perfektní tečka za pobytem v Poděbradech nás ještě čekala. Oběd jsme si vybraly na kolonádě v restauraci Cafe Oliver. Restaurace budila vynikající dojem od prvního pohledu.  Vybraly jsme si klasickou svíčkou. Přiznávám, bez mučení, lepší jsem ještě nejedla.
Z Poděbrad jsme odjely rychlíkem do Kolína. Tady nás mile překvapil profesionální postup průvodčího Českých drah, který  inspiroval náhodnou spolucestující  vracející se z Poděbrad na Slovensko k debatě na téma porovnání služeb, kvality života a inteligence obou národů. Filosofická debata, ze které jsme, dle jejího úsudku, vzešli jako jasní vítězové, potvrdila, že paní byla v Poděbradech stejně jako my „nasávat“ dobrou náladu a NEZAPOMENUTELNÉ zážitky. 





















středa 25. března 2015

pátek 13. března 2015

CO jsem vyzkoušela a mohu DOPORUČIT?

Bio Konopné semínko loupané

ne všechna zdravá semínka mi chutnají, ale konopné mne dostalo nejdříve svojí chutí a pak teprve svými vlastnostmi.

1 lžíce semínek dodá dospělému člověku minimální denní dávku všech potřebných živin.
Ideální je užívat konopné semínko ráno nalačno a poté kdykoliv během dne. Loupané konopné semínko je vhodné nejen k přímé spotřebě, ale také jako přísada do cereálních směsí, salátů, pečiva, jogurtů, kaší, omáček 
a těstovin. ..

více na :http://www.prozdravi.cz/bio-konopne-seminko-loupane-100-g.html

a jěště jsem objevila článek NEJEN o konopném semínku

Konopné semínko- info převzato z OnaDnes 22.7.2015
Mnohými odborníky na výživu je konopné semeno považováno za nejvýživnější potravinu planety. Obsahuje nepřeberné množství esenciálních látek a nemusíte se ani bát žádných omamných účinků THC.Konopné semínko loupanéKonopné semínko obsahuje 33 % proteinu, 44 % tuků a 12 % uhlohydrátů. Konopný protein je složen ze všech 20 aminokyselin včetně 9 esenciálních. Oblíbila si ji i Tereza Havrlandová, zakladatelka společnosti Lifefood, která se zabývá zdravým stravováním v duchu raw:„Je to vysoce kvalitní, kompletní a lehce stravitelná forma proteinu, narozdíl od masa nebo i sójy, která obsahuje inhibitory trypsinu a dalších trávicích enzymů, ztěžující trávení a způsobující plynatost a další zažívací obtíže. Třetina bílkovinného obsahu je tvořena albuminem, který podporuje správnou funkci ledvin a jater. Fakt, že konopné semeno obsahuje zcela kompletní bílkovinu, je důkazem toho, že rostlinná strava může být plnohodnotnou náhradou konzumace živočišných produktů.“Konopné semeno obsahuje nasycené a nenasycené mastné kyseliny v ideálním poměru 1:3, který je lidskému tělu nejbližší. Konopí má rovněž vysoký obsah vitamínu E, B1 a B2, je bohaté na minerály, zejména hořčík, železo, fosfor, draslík, vápník a zinek a je zdrojem lecitinu.Tereza Havrlandová pro ně má spoustu využití: „Konopná semínka lze přidávat do salátů, pečiva, cereálií, ale mohou se jíst i samotná, jsou též výborná na výrobu rostlinných mlék či zálivek.“Zdroj:http://ona.idnes.cz/superpotraviny-goji-amarant-chia-konopne-seminko-quinoa-pz1-/recepty.aspx?c=A150618_183129_recepty_haa#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

čtvrtek 29. ledna 2015

CITÁT dne
z knížečky: 365 ZEN Gedanken

Glücklich oder unglücklich sind wir nicht durch unsere Lebenslage, sondern durch unsere Einstellung zum Leben                  aus Asien

Štastní nebo nešťastní NEjsme kvůli naší životní situaci,nýbrž kvůli našemu POSTOJI K ŽIVOTU...

neděle 25. ledna 2015

Nedělní procházka na „hřbitov“

Kam jinam se v neděli vydat na procházku než na hřbitov. A to ne ledajaký.
Lednová neděle a já v sedmém největším městě Německa – v Dortmundu. Mám před sebou 3 hodiny volna a jako každý den minimálně hoďku trávím venku. Naštěstí všechny cesty od domu vedou do zajímavých míst. Dnes jsem se rozhodla prozkoumat jedno významné místo tohoto velkoměsta. HAUPTFRIEDHOF,  nebo-li  centrální hřbitov. Jednak je na dojití pěšky a pak jsem se dočetla, že  je to prý víc park než hřbitov. Tak hurá- směr „krchov“. Včera napadal sníh a dnes jsou na chodnících a cestách větší či menší pozůstatky, podle toho zda majitel „putzoval“ řádně nebo ne. Náš chodník nenese žádné stopy po sněhu. Kdo ho asi poctivě odmetal?... Třeba se mi podaří díky bělostným plochám sněhu udělat nějakou fotku, i když je pod mrakem.
V uších sluchátka, v kapse iPod a 20. kapitola Anafabetky, která uměla počítat mi zní až k bráně / jedné z bran/ hřbitova. Po cca 35 minutách ostré chůze vstupuji dovnitř. Skutečnost předčila moje očekávání. Kombinace zámecké zahrady, luk, lesa a spousty cest a cestiček. Občas taky nějaký náhrobek. Ani v nejmenším to tu nepřipomíná hřbitov, který znám z domova. Velká škoda, že je špatné světlo a fotky nebudou kvalitní, ale pár záběrů přikládám. Orientační bod, 

pro případ, že bych NÁHODOU zabloudila je vysoká historická budova u vchodu, jak jsem se později dozvěděla je to krematorium. Avšak absurdity příběhu Nombeko Mayeki a hlas Martina Stránského mne na chvíli pohltily natolik, že jsem přestala vnímat směr, zabočila hned vpravo, hned vlevo, prošla lesem, přes louku, po mostě… a hele, kde to jsem? Vypnula jsem zvuk a začala si uvědomovat, že jsem zabloudila. A to pořádně. Střechu budovy u hlavního vchodu  jsem ztratila dávno z dohledu. Všude kolem jsou vzrostlé stromy, cesty a cestičky prošlapané i lidskou nohou nenarušené.  Do teď jsem si myslela, že mám dobrý orientační smysl, ale tady začal selhávat. Po cca 20 minutách jsem potkala dámy s pejsky. Dámy byly dvě a pejsků celkem pět. Když jsem vysvětlila, kterým směrem bych chtěla ze hřbitova vyjít, prozradily mi, že jdu úplně opačným směrem. Áha. Poděkovala jsem vřele a pevně věřila, že moje němčina je už natolik pokročila, že jsme si rozuměly.
No, už to nebudu natahovat. Východ jsem našla. Ale pozorně jsem se dívala, zda někdy uvidím směrovky. Spousty  informačních tabulí, která zvířata zde můžeme potkat, jací motýli zde v létě poletují, které vzácné stromy zde rostou a dokonce i jaké houby se zde vyskytují, ale směr „kudy tudy“, to teda ani náhodou.
Nyní pro představu:
Hauptfriedhof Dortmund  má rozlohu 118 ha je jeden z největších hřbitovů v Německu a zdaleka největší zelenou plochou v Dortmundu. Je téměř dvakrát tak velký jako Westfallenpark, který má cca 70 ha
Pro porovnání- u nás doma, v Brně je Ústřední hřbitov na ulici Vídeňská. Ten je největší hřbitov v ČR a má rozlohu 56 ha.