R Ý M O V N Í K

teprve v roce 2018 jsem se poprvé potkala
s pokojovou květinou jménem Rýmovník.
Dala mi ji kamarádka z Prahy a řekla, že rostlina roste jako z vody, rychle se rozrůstá, vypadá dekorativně a má své pozitivní účinky. Nakonec zjišťuji, že už ji skoro všichni máte...
Já už na dvou místech :-)
A tak všem posílám odkaz JAK Rýmovník VYUŽÍT.
Rychle přečtěte, dokud je LÉTO  ...
http://prima-receptar.cz/jak-vyuzit-rostlinu-rymovnik/

A PROČ...???

Šest PŘÁTELSKÝCH venkovských žen a spousta lahodných receptů

Před pěti lety jsem se poprvé vydala za prací do Bavorska a s láskou a obdivem, mimo jiné, koukala na pořad TV BR Landfrauen, který jsem pak srovnávala s našim PROSTŘENO. Těžko hledat slova pro NEsrovnalosti, neboť tyto pořady byly "sto a jedna". Byly a stále jsou. A dnes jsem po letech viděla "německé Prostřeno" v Mnichově na TV jiné Budesländer. Trapnosti programu "Prostřeno" na Primě mi občas připomene titulek  někde ve "zprávách" Seznamu a nebo se nějaká VIP vtipně otře o tuto nekončící studnu všech lidských necností. A tak mi po pěti letech dovolte další srovnání. Ale pozor! Žádné překvapení. Na české ani německé straně se NIC nezměnilo.
Několik týdnů doprovází tým WDR venkovské ženy, aby divák zažil venkovský život a přípravu slavnostních menu. Kulinářská cesta vede křížem krážem po celé zemi Severní Porýní-Vestfalsko.
Šest žen se opět setkává s kulinářskou výzvou a vzájemně se zvou do svých domů, kde představí rodinu a čím je rodina zajímavá. Jedna má kozí farmu, další chová ovce, jiní pěstuje bio zeleninu, ... Každá je něčím zajímavá. Někteří pokračují v letité rodinné tradici, jiná rodina byla okolnostmi k životní změně donucena. A všechny mají jedno společné. Jsou spokojeni a přátelští, vaří a pečou s vášní a láskou.

Krásný starý autobus přiveze štáb TV WDR a 5 zbývajících soutěžících k hospodyni, která pozvala své konkurentky do svého království. Připraví jídlo z vlastních a regionálních produktů, které jsou zpracovány s velkou představivostí na lahodné menu - nejkvalitnější národní kuchyně. Samozřejmostí je, že se na hostině podílí celá rodina. Kdyby jen při servírování. Jistě, že jde o soutěž, o titul, ale na jaké úrovni!!! Na místo trapností a veřejného posměchu pochvala a úcta. A když se něco nepovede? Vždy s úsměvem. Kromě vztahů jsem ocenila kameru a záběry na jednotlivé detaily jak se jídlo připravuje, zdobí a sevíruje. Za mne- minimálně 3 Michelinské hvězdičky :-)
Kdo se chce nechat inspirovat, koukněte na:
https://www1.wdr.de/fernsehen/land-und-lecker/ueber-land-und-lecker/ueberunssendung122.html
A PROČ jsem se k tématu vrátila? Třeba jen pro zamyšlení: co se změnilo u každého z vás za posledních pět let? A nebo odkud jdeme a kam směřujeme? Osobně? Naše republika? Evropa? Modrá planeta?

Co si odvážím z německého města 

Neu ULM?

RECEPT na třešňový koláč BEZ MOUKY /od paní Ruppert z Neu Ulm/

140 g práškového cukru, 140 g másla, špetka soli, 4 vejce /zvlášť žloutky a z bílků sníh/, 4 polévkové lžíce strouhanky, 80 g čokolády, buď nastrouhané a nebo již koupené hoblinky, 140 g strouhaných mandlí, 600 g třešní nebo višní, vypeckovaných /asi nejlépe ze sklenice.

Připravíme si pečící formu, do které  vložíme pečící papír a nebo ji řádně vymažeme a vysypeme strouhankou.

Pozn. TŘEŠNĚ  NECHEJ DOBŘE OKAPAT. MOHOU SE OCHUTIT ALKOHOLEM A NECHAT JEJ NATÁHNOUT.

Cukr, máslo a žloutky a špetku soli krásně vyšleháme elektrickým šlehačem /cca 10-15 minut/ v krásnou hustou hmotu. 

Připravíme si z bílků pevný sníh.

Strouhanku, čokoládu a mandle přisypeme do základu a dobře promísíme, nakonec přidáme sníh.

Nalijeme těsto do formy /nebo na plech/ a na povrch hustě rozmístíme okapané, navoněné třešně.

Troubu máme rozehřátou na 200° a pečeme po dobu cca 35-40 min /propečené těsto vyzkoušíme špejlí/

Tento koláč je dobré nechat  1-3 dny v chladničce naležet. Podáváme posypaný cukrem a s kopečkem šlehačky.

Dobrou chuť 

O KONOPNÉM SEMÍNKU ještě jednou

Konopné semínko, amarant, goji,Chia, spirulina ....

štítek:
RECEPT, AKTIVNÍ ŽIVOT
Aneb co jsem už vyzkoušela...

CO jsem vyzkoušela a mohu DOPORUČIT?

Bio Konopné semínko loupané

ne všechna zdravá semínka mi chutnají, ale konopné mne dostalo nejdříve svojí chutí a pak teprve svými vlastnostmi.

1 lžíce semínek dodá dospělému člověku minimální denní dávku všech potřebných živin.

Ideální je užívat konopné semínko ráno nalačno a poté kdykoliv během dne. Loupané konopné semínko je vhodné nejen k přímé spotřebě, ale také jako přísada do cereálních směsí, salátů, pečiva, jogurtů, kaší, omáček 

a těstovin. ..

více na :http://www.prozdravi.cz/bio-konopne-seminko-loupane-100-g.html

a jěště jsem objevila článek NEJEN o konopném semínku

Konopné semínko- info převzato z OnaDnes 22.7.2015

Mnohými odborníky na výživu je konopné semeno považováno za nejvýživnější potravinu planety. Obsahuje nepřeberné množství esenciálních látek a nemusíte se ani bát žádných omamných účinků THC.Konopné semínko loupanéKonopné semínko obsahuje 33 % proteinu, 44 % tuků a 12 % uhlohydrátů. Konopný protein je složen ze všech 20 aminokyselin včetně 9 esenciálních. Oblíbila si ji i Tereza Havrlandová, zakladatelka společnosti Lifefood, která se zabývá zdravým stravováním v duchu raw:„Je to vysoce kvalitní, kompletní a lehce stravitelná forma proteinu, narozdíl od masa nebo i sójy, která obsahuje inhibitory trypsinu a dalších trávicích enzymů, ztěžující trávení a způsobující plynatost a další zažívací obtíže. Třetina bílkovinného obsahu je tvořena albuminem, který podporuje správnou funkci ledvin a jater. Fakt, že konopné semeno obsahuje zcela kompletní bílkovinu, je důkazem toho, že rostlinná strava může být plnohodnotnou náhradou konzumace živočišných produktů.“Konopné semeno obsahuje nasycené a nenasycené mastné kyseliny v ideálním poměru 1:3, který je lidskému tělu nejbližší. Konopí má rovněž vysoký obsah vitamínu E, B1 a B2, je bohaté na minerály, zejména hořčík, železo, fosfor, draslík, vápník a zinek a je zdrojem lecitinu.Tereza Havrlandová pro ně má spoustu využití: „Konopná semínka lze přidávat do salátů, pečiva, cereálií, ale mohou se jíst i samotná, jsou též výborná na výrobu rostlinných mlék či zálivek.“Zdroj:http://ona.idnes.cz/superpotraviny-goji-amarant-chia-konopne-seminko-quinoa-pz1-/recepty.aspx?c=A150618_183129_recepty_haa#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

Můj první EINTOPF

Když se řekne Německo a jeho kuchyně, mnozí si představí buřt, zelí, pivo… Avšak německá kuchyně se skládá z mnoha regionálních kuchyní a díky migraci a promíchání národností je velmi různorodá a bohatá na celou řadu specialit. Například já jsem si v Bavorsku oblíbila krom jiného velmi zdravý chřest a pak specifický sýr Obatzda. Nyní jsem na severu. Spolková země se jmenuje Schleswig Holstein. Konkrétně nyní pobývám v nejsevernější části Německa u dánských hranic, kousek od města Flensburg, na břehu Ostsee. Ostsee mi v tomto místě spíš připomíná nějakou naši velkou přehradu. Je to úplný konec anebo začátek Ostsee, tato část se nazývá Flensburský Fjord a je to ráj jachtařů a surfařů. Je zde nádherný čistý vzduch, za kterým sem lidi hlavně jezdí. Ale zpět in die Küche. Všude se snažím naučit nějaké nové receptury, tipy, triky a přijít na chuť novým jídlům. Moje poslední zkušenost mi nedá spát. Jestlipak se toto jídlo naučím mít ráda. O co jde? 
EINTOPF a neboli  jídlo z jednoho hrnce a to doslova. Starám se o 95letého muže, jehož velká část života byla spojena s jídlem. S jídlem pro námořníky. A tak i v těchto letech chce mít svůj talíř pod kontrolou. Jednoho dne jsme se vydali nakupovat maso a zeleninu na Eintopf. Když jsem viděla jaké druhy masa vybral, ptala jsem se v duchu, zda snad čekáme návštěvu se psem. Ale ne, maso jsme posléze snědli. Tedy, po pravdě, někteří…

Ale od začátku: kus hovězího s kostí, co se kupuje na hovězí vývar a kus vepřového s kůží jsme vařili víc než hodinu. Mezitím jsem směla připravit zeleninu: mrkev, celer, pórek, zelené fazole a samozřejmě kapustu, moje babička říkala kél. Vše na menší kousky, ale ne moc malé. A postupně se zelenina přidávala do vývaru. Maso stále zůstává v hrnci, úplně nakonec přijde kapusta. Jistě že je uvnitř i sůl, pepř a další koření. Po asi 2 hodinách to bylo hotové. Maso jsme vyndali, kost a kůži odstranili a pokrájené na kousky vrátili zpět do hrnce. Vzhledné to opravdu není, ale chutné a vydatné ano. Ale stále mi přijde přirozenější uvařit pořádný vývar s masem a zeleninou a kapustu sníst zvlášť třeba s bramborem. Ale vše v jednom hrnci mi připomíná jednu vydařenou pohádku od Karla Čapka…Ale proti gustu…Die Geschmäcker sind verschieden.

Zelený čtvrtek v Brně a Obatzda v Bavorsku

Na Zelený čtvrtek 2014 poruším svoji letitou tradici a nepůjdu na zelené pivo Starobrno. Od roku 2006, kdy se nad prvním "zeleným" pivem dva hádali, zda to má alespoň trošku zelený odstín až po rok 2012 jsem vždy velikonoční pivo ochutnala. To, že jeho kvalita stoupala ví každý správný Brňan.
V Bavorsku je pivní kultura velmi vyspělá, to zas ví každý Evropan. A že se k pivu ledasco specifického jí je nad slunce jasné. Tak třeba pivní sýr Obatzda. Dá se koupil originál v kelímku a dá se Obatzdu vyrobit doma. Kdo má zájem o recept, nechť neodchází od tohoto článku.
Vařím ráda a vaření mě baví. Na různých německých programech jde v podstatě denně nějaký pořad o vaření. Tradiční recepty, moderní recepty, zdravé i nezdravé, regionální, mezinárodní... vše na co si člověk vzpomene. A že se zde nenajde ani náznakem taková "trapárna" na téma vaření jako na českých programech, na to vezměte jed. Kdo má zájem může se znovu osvěžit starším článkem  http://aktivnizivot.blogspot.de/2013/11/pozvani-ke-stolu-trochu-jinak-v.html
A jak už jsem se zde zmiňovala "naše Emilka" má ráda regionální kanál Bayerischer Rundfunk. A zde často vystupuje jeden velmi oblíbený kuchař jménem Alfons Schuhbeck s velmi zajímavým životním příběhem . Ten také jednou předváděl Obatzdu. Ale to bych nebyla já, abych nevytvořila recept "od každého rožku trošku", tzn. že jsem si vzala od každého receptu na tu nejlepší Obatzdu to nejlepší.
RECEPT na sýr Obatzda, pro někoho pomazánka
v misce smíchám nadrobno nakrájenou cibulku s tvarohovým sýrem, zde se jmenuje Bio Frischkäse, něco jako Lučina. Přidám trošku zakysané smetany, trošku červené papriky a pepře, trošku mletého kmínu, sůl a přilévám trošku piva /raději méně, vždy se dá přidat/.  Do tohoto celkem řídkého základu přidám nadrobno nakrájený Camembert /Hermelin/, zde existuje od 9% do 45% a další sýr, který tvoří vlastně základ "této smradlavé lahůdky" je to ZRALÝ sýr, který se zde jmenuje Limburger, ale u nás jej plně nahradí Romadur. Kdykoliv cokoliv mohu přidat, aby toho bylo jednak dost a jednak to mělo konzistenci třeba jako tvarohová pomazánka. Ano, na místo Lučiny může přijít i tvaroh.
A teď ty jednotlivé odlišnosti:
Mistr Schuhbeck vmíchá na místo piva trošku pálenky hruškovice a hlavně základ je máslo.
Já máslo nahrazuji kysanou smetanou, ale taky nemusí být. 
Některé recepty uvádějí česnek, ale ten bych opravdu nedoporučovala, jakkoliv jej miluji.
Obatzda se může jíst lžičkou a pečivo přikusovat, může se mazat na pečivo / tmavé či světle dle chuti/. Zde samozzřejmě s Bretzel, což je typický bavorský preclík sypaný

hrubou solí. 

Tak jako všechny "smradlavé" lahůdky je dobré nechat Obatzdu pár hodin stát, aby se všechny ingredience mezi sebou náležitě spojily a vytvořily jedinečnou dobrůtku třeba k pivu.
Takže na Zelený čtvrtek 2014 jsem samozřejmě k obědu měla špenát a kvůli přípravě Obatzdy otevřela malou Plzeň a s radostí zbytek dopila. Představovala jsem si přitom, zcela vyjímečně, že piji Zelené Starobrno :-)
Dobrou chuť ke všem Velikonočním dobrotám.

JARNÍ POZDRAVENÍ

Velikonoce 2014.

Pro někoho tradiční pojetí, pro někoho povel k jarnímu úklidu, pro někoho inspirace pro jarní očistu těla či mysli, nejlépe obé. A protože tento Blog má slogan „od každého rožku trošku“, podělím se o velmi specifickou výzdobu Bavorského venkova. Už jste někdy viděli  12 TISÍC malovaných vajíček na jednom místě? Koukněte na fotky. Nejenom to vše vymalovat, ale zavěsit, pak zase odstrojit a uložit. „Wahnsinnig“, jak se zde často říká.

A dále se podělím s o RECEPT. Jednoduchá příprava zeleninového NÁPOJE, který se doporučuje popíjet po celý den. Vyrovnává hladinu krevního cukru a je bohatý na minerální látky. Zvláště kolem desáté dopoledne a třetí hodiny odpoledne kdy má člověk díky poklesu cukru větší chuť na sladké je dobrou prevencí před pojídáním sladkostí. Vyzkoušíme? Já tedy určitě:

Nadrobno nakrájené 3 až 4 druhy zeleniny /mrkev, bílá ředkev, cibule, zelí, dýně hokaido, sladký brambor batát nebo jiný druh sladké zeleniny/ zalijeme studenou vodou, tak aby byla všechna zelenina ponořená a  přivedeme vše k varu. Vaříme bez soli 20 minut. Minerální látky a sacharidy se uvolní do nápoje, který má blahodárný vliv na slinivku břišní, vyrovnává hladinu krevního cukru, pomáhá při chuti na sladké, přivádí do těla mnoho minerálních látek a na vnitřní prostředí působí alkalicky. Popíjíme během dne. 

Pro odvykání na sladké ho můžeme pít každý den.

Přeji všem VESELÉ VELIKONOCE či krásné svátky jara, nejlépe obojí... 

Bayern, to zdaleka není jen FC Bayern München

Postřehy ze života v Bavorsku, o jedné „mladé“ dámě, nakupování a vaření

Mám to štěstí, že jsem poznala a znám tři dámy „přes DEVADESÁT“. Všechny žijí AKTIVNÍ život, aktivní nakolik jim věk dovolí.

Tento příběh bude o jedné z nich, budeme jí říkat Emilka a bude mít brzy 92 let. Všem bych přála dožít se tak krásného věku se "všemi pěti pohromadě".  A na téma „Život není peříčko“ by měla dny a týdny co vyprávět…

Je bystrá, všímavá, má dobrou paměť a zajímá se o spoustu věcí.  A co je na ní úžasné? Že přivítá i změnu na talíři.

Nakupujeme v malém městečku v Bavorsku. Projíždíme se s nákupním vozíkem bezpečně a systematicky kolem všech regálů, prohlížíme a vybíráme. Samozřejmě máme před tím prostudovanou aktuální nabídku. V letáku je zaškrtnuto několik druhů ovoce, hnědý cukr, nějaké nové jogurty, kvalitní máslo právě v akci. Jedeme, jedeme a já řeknu: "jé tento sýr nakupuje moje dcera, znám ho, je moc dobrý." Tak hned šup s ním do koše. A nebo "co takhle kozí sýr?" Ten Emilka také nezná, dosud je nevyzkoušela, ale hned má zájem zkusit něco nového. To se mi na ni moc líbí. V těchto letech mít chuť na nové věci je přece obdivuhodné. Znám mnohem mladší lidi, co lpí stále na stejném a vyzkoušeném…

Takže základní nákup máme za sebou a jede se o kousek dál. Do rodinného řeznictví/království pana Krále. Je to čisťoučký obchod a zároveň se zde vaří něco teplého a domácího. Deutsch má na to výraz Imbiss. Když napíšu, že je to něco jako Fast Food, tak konkrétně tento Imbiss urazím!!! Vše čerstvě uvařeno, usmaženo a není to jen teplá sekaná. Jsou zde stolečky a malé posezení. Kolem oběda je tu dost rušno

Personál každého v obchodě přivítá a pozdraví a poděkují. Při odchodu popřejí dobré odpoledne či pěkný víkend, například „naše Líza“, to je prodavačka, cca 35 let, ale hodně přes 100 kg. Hlas má jako zvon! A s každým šprýmuje, s každým se stihne pobavit.

Zde nakupujeme čerstvé maso. Každý druh masa je vložen do speciální folie a vakuově uzavřen.

Jednou jsme měly v ledničce od „naší Lízy“ játrové knedlíčky, vakuově zabalené. Přišla otázka co k nim? A tak jsme k nim "musely" koupit kus hovězího a kosti na pořádný hovězí vývar.

No, že bych byla milovník masového vývaru, to tedy přiznám bez mučení, že ne. Naštěstí jsem jednou byla na Zážitkovém vaření pod dohledem šéfkuchaře. I hovězí polévku jsme tam vařili. Základem je, což jsem se dozvěděla od něj, že se hovězí maso do vody nestrčí syrové a nenechá se jen tak vařit.

Musí se orestovat na cibulce, aby se zavřelo, udrželo šťávu a teprve pak se zalije vodou, aby se netvořila taková ta hnusná pěna a polévka je pak krásně čirá.

Tak teď ty knedlíčky! V počtu dva, průměr cca 5 cm, no vypadá to skoro jako nějakej granát. A ty se pak vloží rozčtvrcené do toho vývaru. To byl ECHT pravý hovězí vývar. Ale byl moc dobrý. Musím se pochválit :-) 
Dovedete si, ale představit, kolik jsem měla ještě i měkoučkého vařeného hovězího?

Tak jsem udělala k hovězímu Tafelspitz báječnou křenovou omáčku.

A to vše jsme snědly jen proto, že v ledničce smutně koukaly játrové "knedlíčky"...